K tomuto výročí naši kamarádi z Polska uspořádali klubový sraz v krásném letovisku zvaném Orle Gniazdo nedaleko od Czestochowe. A bylo nás 6 co jsme se vypravili v pátek 17.6. ráno směr Polsko. Kluci vyráželi z Čakoviček a já z Asie ( = z Brna). Sraz byl v 11 hodin v Lanškrouně. Odtud jsme už společně vyrazili přes Šumperk zatáčkami nahoru na Červenohorské sedlo. Tam jsme si dali na hotelu dobrý oběd, kávičku a pokračovali přes Jeseník na Polské hranice a tam dál až do cíle na Orle Gniazdo. Nějakých 400km po celkem pěkných okreskách. Až teda na cca poslední kilometr příjezdové cesty k hotelu, která připomínala enduro vložku. Bylo tam snad všechno, co si od endura můžete přát – díry, bláto, štěrk i písek. Tam se osvědčily V85TT, ale my na Brevách trochu trpěli. Ale i tuto poslední zkoušku toho dne jsme všichni zvládli a čekalo nás vřelé uvítání od našich Polských kamarádů, panák jako wellcome drink na bráně a taky studené pivko, které mám pohotově donesl Roberto. Následovalo ubytování, večere a pak už se povídalo dlouho do noci.
Sobotní ráno mělo trochu pomalejší rozjezd, někteří z nás se ošplouchli v bazénku a poté se začalo s přípravou na vyjížďku, která začínala v 11 hod. Tady by se ale naši Polští kamarádi mohli od nás co učit, protože organizace trochu vázla. Konvoj motorek se brzy roztrhl a už jsme se nějak nepotkali. Naštěstí jsme měli mapku vyjížďky, a tak jsme důležité cíle, což byly Pustynia Błędowska (písečná pouštní krajina, kterou údajně vytvořil čert) a zříceninu hradu Ogrodzieniec, navštívili sami. Mezi tím dobrý oběd v místní krásné restauraci pod hradem jménem Stodola. Tato mimo jiné nabízela místní speciality, jako například polévka žurek nebo pierogy. A měli i „Motocyklové“ pivo, což byla místní verze bezalkoholového piva. Po výstupu ke zřícenině hradu Ogrodzieniec následovala kávička a cesta zpět na Orle Gniazdo. Přijeli jsme trochu později a tím prošvihli hry a odpolední program, ale nevadí. Unavení teplem jsme si dali pivko a odpočinek u bazénu. Následovala společná večeře, kde se grilovalo maso, vyhlášení výsledků soutěží, přijetí nových členů a pak spustila místní rocková kapela. A hrálo se a pilo až dlouho do noci.
V neděli ráno zase trochu složitější rozjezd, ale bylo nutný se sbalit, nasnídat a vyrazit domů. Cesta nebyla jednoduchá. Bylo vedro k padnutí, a tak jsme museli častěji zastavovat. A na jedné pumpě, kde jsme zastavili se trochu občerstvit, jsme i stihli vykonat dobrý skutek, kdy paní s dětma ve starší Octávii „umřela“ baterka a nemohla nastartovat. Jirka, náš dvorní mechanik, měl s sebou ale power booster a auto se nakonec nastartovat podařilo. Trochu překvapená, ale šťastná paní odfrčela a my se vydali také dál až k hranicím do Kladska. Tam jsme si dali společný oběd a pak už jsme se zase rozdělili. Já to otočil na jih a po 43 jsem mazal směr Asie a zbytek jel na Náchod a Hradec směr Praha.
Pro mě osobně to byl druhý sraz Polského Guzzi klubu, kterého jsem se účastnil, a musím říct, že i přes drobné škobrtance v organizaci to bylo zase bezva setkání s bezva lidmi kam se člověk i v budoucnu zase rád vypraví. A ještě jedno „plus“ to mělo. Fanda měl s sebou dron a nadělal spoustu krásných fotek a videí z výšky. Některé z nich pak najdete v galerii.
Takže Guzzi zdar a třeba se uvidíme na našem srazu MGCB v červenci na Želivce.
Autor: Tomasso
Editor: Limetkka